Tajemství, jak přežít s rodinou na cestách nekonečně dlouho

Touha měnit věci

Na začátku naší cesty byla touha něco změnit. Něco změnit, poznat a ukázat dětem. Ze všech možností a způsobů nám nejblíže byla a nejlépe vycházela cesta po ekofarmách. Je to v podstatě způsob cestování, kde se můžeme spoustu naučit a poznat nové lidi, kultury, místní zvyky, kuchyně, domácnosti, podívat se, jak vypadá život v jiných rodinách.  WWOOF (World Wide Opportunities on Organic Farms) je propojená síť ekologických farem a dobrovolníků, kdy za poskytnutí stravy a ubytování vypomáhají dobrovolníci s běžnými činnostmi v rámci chodu farmy, s každodenním provozem a na oplátku se učí a poznávají. Je to také jedna z dobrých možností tzv. slow travel. Tedy něčeho, o čem jsme si my vždycky mysleli, že je něco pro nás naprosto nemožného.

Dobrovolnická práce na ekofarmách

Práce jsme se u nás doma nebáli nikdy, touhu poznávat a měnit máme velkou, smysl v ekologickém zemědělství a udržitelném životu považujeme za zásadní, příležitost být společně všichni máme asi poslední. Děti nám rostou před očima.  Neváhali jsme tedy dlouho, wwoofování si vyzkoušeli v Čechách a shodli jsme se, že je to cesta, která nám teď vyhovuje nejvíce.

A tak jsme doma zabalili kufry, pronajali náš milovaný dům, prodali co jsme mohli, opouštíme své blízké a vyrážíme.

Naše děti, chtějí s námi?

Co se stává předmětem zájmu a rozhodně ji nepřehlížíme je naše nesourodá skupina. Ze dvou pohledů. Toho, jak nás přijímají farmáři a toho, jakou mají chuť vyrazit jednotliví členové skupiny.

Specifika wwoofování s rodinou si necháme na nějaký další článek, na ten to určitě vydá a věřím, že by pro mnohé rodiny wwoofování mohla být zajímavá varianta dovolené nebo alespoň její zpestření. Na později se nechám i to, jak je možné, že s námi má chuť (on ji opravdu má!) vyrazit i náš 16ti letý skorodospělák nebo 11ti letý počínající tobudeještěveselo puberťák. Ti si totiž mohli říct a snad svobodně se k naší cestě vyjádřili. Nevyjádřila se tříletá dvojčata. Ta jsou zatím spokojená, že jsou s námi a je to pro ně jen takový výlet, ze kterého čekají, že se pojede domů. Podle všeho se jiom s námi na cestách zatím líbí.

Takže ano, máme to štěstí, že s námi chtějí.

Různé potřeby nás všech na cestách

 

Mojí největší starostí totiž po tom, co jsme se domluvili, že na cestu vyrazíme bylo, jak se mi bude dařit zajistit potřeby jednotlivých členů tak, aby nám všem bylo na cestě dobře.

Někdo potřebuje jíst častěji, někdo svůj prostor, další zase svojí jistotu a klidné útočiště. Někteří z nás už potřebují kávu ve svůj čas a ocení svoji vlastní peřinku, jiní zase mají rádi věci na svém místě, další zase když jsou unavení, potřebují si zalézt a v klidu dobít baterky nebo si někdy přispat… Tyhle jednotlivé potřeby zajistit pro 6 lidí je práce koordinátora na plný úvazek.

Vezeme si domov s sebou

Pak přišel spásný nápad, že vyměníme naše rodinné auto za auto obytné. Povezeme svoji kuchyňku, koupelnu, postýlky a peřiny, budeme mít oblečení ve skříňkách, vlastní koupelnu, kávovar a něco k jídlu kdykoliv jen to bude potřeba.

Také tím ulevíme wwoofingové směně práce za stravu a ubytování. Přece jen nás je za dva pracující 6 kousků a to mi taky neznělo úplně fér.

A tak měníme naše rodinné auto … za obytné

Za 26 let staré obytné auto. Pochvalujeme si, jak je uvnitř zachovalé a funkční. Těšíme se, že nám v něm bude společně pěkně a bude to naše zázemí na cestách. Vyrážíme na zkušební víkend a vypadá to, že to byla opravdu dobrá volba. Skupina je spokojená, všechny potřeby se daří uspokojovat a to byl ten cíl. Vybíráme jméno a z obytňáku je za pár dní MATYLDA.

Když se praní záclon zvrtne …

Byly původní, trochu zašlé a je potřeba je vyprat. I závěsy. Ostatně je obojí takové lehce smutné… možná by stálo za to je vyměnit za nové. Ty potahy na sedačkách už taky něco pamatují, taky by se mohly vyměnit. Když už to bude všechno sundané, mohly by se přetřít skříňky na bílo, bude to uvnitř přece jen trochu světlejší. A když to trochu vyzdobíme, mohlo by to být i takové víc doma a veselejší… A už to jelo. Pustili jsme se do budování domova. Po našem.

Kluci snášeli moje chrlení nápadů statečně a pustili se se mnou do renovace s velkou chutí. Přiznávám hned na začátek, že to bylo mnohem náročnější než jsme si uměli představit, ale žádné skutečné výčitky si nepamatuji. To, že mě občas proklínali, to je vcelku pochopitelné, to jsem dělala i já sama.

————————————————————————————————————————————

Pro ty, pro koho by mohla být naše renovace inspirací, přidávám seznam toho, co jsme udělali a naše zkušenosti s tím.

Možná namítnete, že třeba líbí, ale jaksi vám chybí ten obytňák. Nevím, jestli je to naší bublinou nebo to opravdu tak frčí, ale super varianta na cesty je také přívěs. A ten se dá koupit za cenu jedné rodinné dovolené 🙂 A pak se na něm můžete vyřádit třeba tak, jak jsme se vyřádili my na Matyldě. A že se s ním dá dojet za pár dní taky pěkně daleko, třeba do Albánie, o tom moc hezky píše moje kamarádka Bára.

Natírání

Protože vnitřek byl komplet umakartový, samotný nátěr bílou by nedržel. Vyzkoušeli jsme, že první je potřeba dát tzv. PRIMER a až po tom pokračovat s klasickou barvou. My jsme zvolili dánské barvy Flügel, protože ve Vršovicích je prodejna barvy Morys, kde jsou to profíci a vždy ochotně poradí kdykoliv se něco nedaří.

Kuchyňka je žlutou barvou Dulux, primer je shodný. TMEL jsme vybrali pružný a doporučujeme rozhodně zakrýt všechny divné škvírky které se divně naplní barvou a vypadají nepěkně. Výsledek opravdu stojí za to.

Doporučujeme co nejvíce věcí jde, tak vymontovat (dvířka, úchyty, světla, panty, věšáčky apod.). I když se nechce, práci to usnadní nepoměrně a výsledek je nesrovnatelný. Nepodcenit to chce také malířskou výbavu, byl nám doporučen laserem řezaný váleček, nedělá bubliny a moc hezky se s ním dělá.

No a hodně podstatná zkušenost. Udělejte si na malování hodně času, fakt to trvá! A aby byl výsledek dokonalý, na většině ploch je ve výsledku až 7 vrstev barev.

Stůl a horní desky skříněk

V prvním kole jsme natřeli i tady na bílo. A bylo to hnusný. Namatlaný a hloupý na údržbu. Pak mi oko padlo na náš starý jídelní stůl. Ten, u kterého vyrostly všechny naše děti. No není to krásný příběh našeho stolu v obytňáku? Kluci vzali pilu a bezvadně nám to vyšlo. Jako na míru. Kdyby jsme doma ten starý stůl neměli, určitě by šla koupit spárovka a udělat to z ní. Povrch chce ještě naolejovat. Olej jsme koupili a zatím ho vozíme ssebou 🙂

Podlaha

Být sami s tátou dva důchodci, přemýšlela bych o sisalovém koberci. Na ten jsem jen mlsně koukala v prodejně, kde jsme koupili zbytkový vinyl. Trošku jsme připlatili za takový silnější, ze spodní strany s chlupem, je krásně měkkoučký a hezky se po něm běhá bosky.
O co více jsme se báli, jak v tom mrňavém prostoru položit ten obří kus materiálu, o to lépe si s tím Honza poradil. Rozměřil si podlahu obytňáku včetně všech různých koutečků, tu překreslil na vinyl rozprostřený venku na trávě, dvakrátměřajednouřež přeměřil a voilá… i když vypadalo na zemi hodně vtipně a hodně malinko podlahy, sedlo jako pověstný zadek na hrnec. Takže máme krásně padnoucí podlahu a máme ji hodně malinko 🙂

Potahy na sedačky

Moje velká šicí výzva. Ono totiž čím menší potah jsem ušila, tím těžší bylo to na molitan, který je uvnitř, nacpat. Ale o to lepší byl potom výsledek. Tady přiznávám, že jsem si nevylámala zuby, ale olámala všechny nehty a  po nocích měla i chvíle, kdy jsem máčela vznikající gaučík slzami zlosti a bezmoci. Ale výsledek za to stojí, kvůli němu bych do toho šla znovu 🙂
Vybrala jsem jednobarevnou látku s úpravou, kdy jdou nečistoty otřít jen vlhkým hadříkem. A to se u nás počítá 🙂
Látky jsou z www.latky.compopraha.cz. Mají neskutečný výběr druhů v neuvěřitelném množství barevných variant a hlavně jsem látku měla druhý den doma.

Peruánský závěs

Aby nám na cestách bylo a veselo, hledala jsem něco hodně barevného, čím bych Matyldu uvnitř vyzdobila. Měla jsem štěstí a našla Evu a její spousty krásných barevných látek které vozí z Jižní Ameriky. Látky jsou krásný, výběr obrovský a Eva moc milá a vstřícná. Rozhodně doporučuji. www.latamer.cz

Tapeta v kuchyni a tabulová fólie

Tapeta je působivá a hodně se mě na ni lidi ptají. Portugalské azulejos.  (ažuležus prý pěkně prosím :-)) Je fakt pevná a kvalitní, navíc je nehořlavá. A to je dobrý bonus do kuchyně. Je poměrně malá. Na tu naši pidi kuchyňku jsme potřebovali dva kousky. Je to tato.

Na stejném místě jsem koupila tabulovou fólii. Máme ji i u nás doma, takže je prověřená a máme s ní skvělou zkušenost. Krásně se lepí, dobře drží a hezky se umývá.

 

Takže jsme celé dny brousili, natírali, řezali, šroubovali, umývali, drbali, lepili, šili, stříhali, jezdili od obchodu do obchodu. Pak jsme nosili dovnitř a vynášeli zase ven (je ta naše Matylda opravdu malinká)…a na konci už z posledních sil se pustili do vyklízení našeho domu,abychom ho mohli pronajmout a vyrazit na naši NARUBY cestu. Ale to už je zase další příběh.

Zde tedy Matylda v celé své kráse. Pokud je něco, co jsem zapomněla zmínit a přitom by někoho zajímalo, určitě ráda doplním. Zkušenosti s dlouhodobým soužitím a žitím v tak malém prostoru a na cestách, tak to jsme sami ve velkém očekávání a určitě se podělíme!

Zatím, po pár dnech,  je nám tu hezky. A tak se její poslání Matyldě zatím plnit daří. Hurá!

Miluji životní výzvy a ze všeho nejvíc na světě jsem máma 4 dětí. Objevuji s nimi svět a neváhám ho pro nás obrátit vzhůru nohama. Jdeme cestou, na které jsme naše životy obrátili NARUBY a z uspěchaného kolotoče našli cestu ven ke každodennímu životu. Je naší radostí a vášní naši cestu sdílet a inspirovat tak další rodiny k alternativnímu vzdělávání, neobyčejným výpravám a jedinečným zážitkům. Náš příběh si přečtěte zde >>
Komentáře
  1. Já chci takýýýý!! Na kolik životů to ještě máme tu hypotéku? 🙂 Teď vážně. Vypadá to skvěle a já se jdu podávat, kolik let ještě máme splácet. Třeba to půjde i nějakou senior cestou 😀 Fandím vám! Budou i články o zkušenostech z ekofarem?

    • Tereza Rychtaříková napsal:

      Terezko, my máme hypotéku asi na 100 let. Články budou, rozhodně je o čem psát 🙂 Díky za podporu!

  2. To je nádherná práce!
    Nevěděla jsem, že jedete na rok! To mi nějak uteklo. Jste odvážný!

  3. Klára napsal:

    Perfektní, nádherná proměna, Matyldu máte překrásnou. Přeji mnoho spokojenosti na velké cestě!!!

  4. Adéla napsal:

    Wow. Moc se mi to líbí, ta proměna vaší Matyldy je úžasná. Klobouk dolů za odvahu se pustit do takových změn.

  5. Iveta napsal:

    Dobry den, to ne vazne parada. Taky s pritelem premyslime, ze pristi rok vyrazime. Jak ptosim funguje ta prace na farmach? Myslim tim, jestli tam clovek muze byt treba jen par dni a pak se zase hnout.
    Fandim vam, at se dari.
    Dekuji za odpoved

    • Tereza Rychtaříková napsal:

      Dobrý den Iveto,
      díky za podporu. Na pár dní určitě být můžete, je to vždy jen na domluvě s farmáři. Určitě chystáme o WWOOFingu i článek.

  6. Tereza napsal:

    Matylda vypadá parádně! Tak ať se vám v ní dobře žije,spí a jezdí a nestane se z ní “ponorka”! 😉 Testovali jsme se tenkrat s nynejsim manzelem hned na uvod vztahu 7mesicu 24/7 na plose jedne manzelske postele v dodavce na NZ a obcas to bylo dost narocny…:) (ale vzali jsme se ).
    Urcite se moc tesim na clanky o woofingu. Vzdycky jsem mela pocit,ze s detmi o cloveka nikde moc nestoji…Tak,kdyz vas vidim,uz planuju,jak bych si trochu zpestrila materskou dovcu 😉 Drzte se a uzivejte!!

    • Tereza Rychtaříková napsal:

      Zatím je to pořád auto, ale jsme připraveni, že občas půjdeme pod vodu. Patři to k tomu, že? 🙂
      Jinak wwoofováni s dětmi určitě je specifické, ale už teď můžu říct, že jako varianta cestování a poznávání je to neuvěřitelný.
      Díky za milý komentář a jsem ráda, že se u nás líbí.

  7. Katka napsal:

    Dobrý den, je to krásné! Můžu se zeptat jak jste upravila koupelnu?

    • Tereza Rychtaříková napsal:

      To jsme rádi, že se líbí 🙂 Koupelna zůstala tak, jak byla. Ta čeká na komplet předělání v druhém kole.

  8. Anna Častulíková napsal:

    Chtělo by to ještě fotku jak, nebo kde vlastně všichni spíte 🙂 Jinak krásně udělané 🙂

  9. Radka Stará napsal:

    Tak to zírám, je to krasnej bejvak a hlavně teda to rozhodnutí! Udělala jsi za těch pár měsíců tolik práce, Terko. Moc vam držím palce. Mějte se smave a hravě na cestách a budu to sledovat, co prckove dovolí 😉 já zatím jen vyrábím toho posledního a ostatní sny a touhy se poněkud zasekly, ale nevadí. Pac a pusu

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů