Na cestách obytňákem #1 – VAŘENÍ

S blížícím se obdobím dovolených nám přibývá dotazů, jak některé věci děláme na cestách my.
A  tak vznikla série článků o tom, co jsme během 8 měsíců naší cesty vyzkoušeli a děláme teď třeba už i jinak než na začátku.

Dotaz, který se opakuje velmi často, a to je asi nejúsměvnější, je, jak řešíme na cestách jídlo.
Úsměvné proto, že zrovna já, pro kterou bylo vaření vždycky jen ohromnou ztrátou času a jedinou mojí snahou bylo ho co nejrychleji odbýt a věnovat se něčemu 
pořádnému“.

Když jsem si jednou někde veřejně postěžovala, jak náročné to pro mě je, každý den vařit, když to nemám ráda, někdo mi tenkrát poradil, ať si zkusím vaření vědomě oblíbit. Ještě dneska si pamatuji ten pocit, jak velká blbost mi to připadala.

A jak už to tak v životě chodí, když jsme se rozhodli pro naší cestu, jedním z prvních důvodů, proč vyrazit obytným autem místo normálního rodinného, byla potřeba zajistit naší početné rodině jídlo v téměř jakékoliv situaci. Tedy, jak mít možnost kdykoliv uvařit. 🙂

Díl 1. Vaření na cestách

Pomalé cestování nemá parametry dovolené, naopak je to něco naprosto odlišného. Nechodí se běžně do restaurací, nekupuje jídlo už hotové. To si dopřáváme spíše výjimečně a většinou toho využíváme pro ochutnání něčeho místního.

Jinak je to také, oproti původním představám, s jídlem na farmách. Vzhledem k tomu, že nás je 6, a to je hodně nestandardní dobrovolnická skupina, a na farmách se pracuje za bydlení, předávání vědomostí a stravu, je právě jídlo a bydlení to hlavní, co před příjezdem domlouváme.
Většinou se snažíme vyměnit náš počet strávníků za jedno jídlo denně místo standardních tří, jindy zase kompenzujeme uspořádáním jedné české večeře pro všechny ostatní, dokoupením nějakých surovin nebo jsme měli i farmu bez vaření zato s méně hodinami práce.

A tak pokračuje linka – oblíbit si to, co se člověku protiví. 🙂 Každodenní vaření v miniaturní kuchyňce se stalo nedílnou součástí naší cesty.  

Místní suroviny, poklady z cest

Nemáme žádné speciální stravovací požadavky, neřešíme žádné konkrétní alergie. Jen pro Matěje se snažíme vařit co nejvíce bezsacharidově, protože cukry mu nedělají dobře, trápí ho pak ekzémy a může se udrbat. Navíc si myslím, že zrovna tady ubrat neuškodí vůbec nikomu

Řešili jsme také otázku masa a masných výrobků. Došli jsme k tomu, že omezíme maso a vejce ideálně pouze na takové, které je buď domácí nebo v biokvalitě, uzeniny nekupujeme už téměř vůbec. Velkochovy a klecové chovy podporovat nechceme.

Navíc snížení konzumace masa a masných výrobků považujeme za podstatné a je určitě jednou z důležitých cest, jak snížit náš bezohledný dopad na naši krásnou planetu. Strava bohatá na luštěniny, ovoce a zeleninu je zdravá nejen pro nás, ale pro celou naši planetu.


Opravdovou radostí je narazit na suroviny místní, domácí a ještě lépe v biokvalitě.
Na farmách jsmě měli možnost získat spoustu skvělých surovin. Namleli jsme si vlastní mouku, namačkali ovesné volčky, dostali hromadu domácích obilovin a koření, čerstvého mléka, jogurtu, medu, spoustu všemožné zeleniny a ovoce, mandle, domácí chléb a dýňový olej, narozeninové dorty, křížaly nebo dokonce domácí pálenky.
Dostali jsme i čaj s fotkou našeho pana farmáře. 🙂


Ve španělské Andalusii jsme se učili pást, tam je jedlý snad každý příkop. 🙂


Velké množství čerstvého ovoce a zeleniny se dá koupit na každém rohu.
Až budete někdy ve španělské Andalusii poblíž města Orgiva v překrásném pohoří Alpujaras, určitě si nenechte ujít čtvrteční trhy, kde nakoupíte hromady ovoce a zeleniny v biokvalitě.

Od nákupu k nákupu

Shovívavě se díváme zpět, na začátky naší cesty, kdy jsme si do obytňáku přinesli nejen stravovací, ale také nákupní návyky z dob, kdy jsme bydleli doma, pár metrů od Alberta.

I když hlavní myšlenkou vaření na cestách obytňákem je, že můžete vařit v podstatě to samé co doma, jeden zásadní rozdíl tady je. Do obchodu jedete většinou všichni společně a ne pokaždé je úplně obchod po ruce. Naše cesta tak byla buď o neustálém doplňování zásob nebo o nemožnosti něco uvařit, protože nám něco konkrétního na přípravu jídla chybí. Taková cesta od obchodu k obchodu.

Zlom nastal na španělské farmě, kde byla skvělá parta lidí, navíc oplývající vztahem k dobrému a čerstvému jídlu. Ve vaření jsme se po dnech střídali a my si nenechali ujít jediné jídlo, které tam vznikalo.
Tam se jednoduše vzalo to, co bylo k dispozici, posbíralo co rostlo okolo a z toho se kouzlilo. A to okouzlilo nás.

A tak začal vznikat náš nákupní seznam a na něm základní suroviny, které se snažíme mít více či méně v zásobě.

Doplňování zásob stále dokola nám přišlo zatěžující a mařilo spousty krásných míst o okamžiků, která jsme museli opustit nebo vynechat v honu za potravou.

Máme vyzkoušeno, že když zůstanememe někde zaseknutí, nebo máme zkrátka lepší zábavu, klidně to i několik dní počká a my máme stále něco kvalitního k jídlu.

Skříňka s potravinami se tak sice trochu rozrostla, ale konečně ji můžeme nazvat naší svobodnou kuchyní. Vždycky jsme měli jako nutný základ balíček těstovin a konzervu sekaných rajčat, protože s tím hlady nikdy neumřete. I na něj někdy dojde, ale taky se nám to trochu přejedlo. 🙂

Teď, po osmi měsících na cestách, vypadá obsah naší cestovní spižírny ideálně takto:

  • sůl – máme od přátel portugalskou, ale i jindy se snažíme vybírat nějakou kvalitnější
  • česnek – ten nesmí chybět nikdy!
  • cibule – omluvám se moji tchýni, která u nás byla na návštěvě a nesnáší ji, ale já jí dávám snad úplně do všeho
  • olivový olej – to je u nás naprostá nutnost
    …vidíte, už to začíná vonět…
  • kuchyňský olej – nejčastěji slunečnicový nebo kvalitní řepkový
  • balsamico – někdo u nás rád vše kyselé 🙂
  • těstoviny – my kupujeme celozrnné penne a špagety klasické
  • rýže – pečlivě vybíráme, rýže někdy umí být opravdu jedovatá
  • (bulgur) – ten nám právě došel. Tady na jihu se nám koupit nedaří, ale vřele ho doporučujeme, pro vaření v obytňáku nemá chybu.
  • červená čočka
  • pohanka – do polévky nebo třeba na cibulce s bramborami, když je úplná nouze 🙂
  • cizrna – ve Španělsku je to ráj, tady mají ve sklenicích zavařenou a sklenice perfektně padnou do naší spižírnové skříňky. (Někdo další, kdo má sklenicovou obsesi?)
  • mouka – s ní vždycky zvládneme lívance nebo palačinky v cukuletu
  • rajčata v konzervě – nejraději ty drcená nebo passatu
  • tuňák
  • tahini – to je k té cizrně, spolu s česnekem a olivovým olejem máme hummus za pár vteřin
  • ovesné vločky
  • chia a lněná semínka
  • slunečnicová semínka – nezbytná přísada do overnight oats, skvěle chutnají opražené jen tak jako večerní zobání nebo do salátů a polévek)
  • mandle, kešu a rozinky – do overnight oats i na mlsání
  • rostlinné mléko – mandlové, to máme nejraději
  • marmeláda – někdo na ní v noci chodí!
  • med – ten lovíme domácí na cestách
  • křupavé celozrnné chlebíky – ty už nás zachránily taky mnohokrát
  • čaj – nejraději rooibos, ten je dobrý i studený, dá se ho vypít spoustu a chutná všem. A bylinkový od Sonnentoru – Dobrá nálada na ten nedáme dopustit. 🙂
  • káva – tu máme vždy hooodně do zásoby, ta dojít nesmí nikdy! (Kdy bychom potom psali ty články a příspěvky :-))
  • cukr – ano! někteří u nás doma ještě kávu sladí. Kupujeme nerafinovaný, nejčastěji třtinový nebo panelu.
  • čokoláda – na nervy funguje, vyzkoušeno!
  • kypřící prášek – na ty lívance
  • jablka, banány (ovesné placky s banánem jsou náše jistota plných bříšek při snídani) a ovoce dle roční doby a nabídky a ideálně lokální
  • mrkev, cuketa, paprika, květák, dýně, brambory + a zase k tomu co nás po cestě někde trkne
  • vejce
  • máslo
  • tvrdý sýr, mozzarela, parmezán
  • mléko
  • jogurt (to mléčné nás brzdí asi nejvíce)
  • KOŘENÍ – a to je tajemství naší kuchyně. S vyladěnými kořenícími směsmi od Sonnentor se nám daří každé jídlo, které u nás vznikne povýšit na chuťový zážitek.
    Nezbytná je ještě skořice a semínka na klíčení. To už je ale jiná kapitola, o samotném klíčení zase někdy příště. 🙂

Celá zásoba pro 6 člennou rodinu, se kterou vydržíme týden i více, je malinká lednička, velká taška na ovoce a zeleninu a skříňka o rozměrech 65x50x35.  

Tímto způsobem máme naprostou svobodu a možnost uvařit přesně podle toho, kolik máme času, jak se nám chce nebo hodí.

Přesně podle rady, oblíbit si nenáviděné, tenkrát někde ve virtuálním prostoru, kouzlit v miniaturní kuchyňce v obytňáku se nakonec stalo mojí radostí.

S potěšením mohu říct, že vařit začali i velký kluci. To nám stejně vždycky chutná o kousek víc.

Neříkám, že je potřeba vyrazit do obchodu s naším nákupním seznamem, přece jen sto lidí sto chutí. My navíc býváme často v pustinách a samotách bez obchodů, ale celým článkem jsem chtěla říct, že na cestách je možné jíst čerstvé a zdravé jídlo a nemusí se jíst polotovary nebo jezdit od obchodu k obchodu a místo toho si užívat toho, co nám svět na cestách nabízí.

A co jsme za poslední dobu vařili z našich stálých zásob?

Základní pravidlo je, že vaření, ať sebevíc oblíbené, nesmí trvat déle než půl hodiny a žádný velký nádobí 🙂

Jako základ vaříme polévky všeho druhu a z jednoho hrnce (a to se počítá!)  a mícháme různé saláty z toho, co dům dal nebo z toho, co vypadá, že se s námi chce v brzké době rozloučit.

Přidávám pár odkazů na recepty, které jsou základem a obmněňujeme je podle toho, co máme ve spižírně. Je jich mnohem víc, ale tyhle vaříme asi nejčastěji.

A co vy? Máte nějaké nutné součásti vaší cestovní spižírny nebo nějaká oblíbená jídla, která vaříte na cestách? Budeme rádi za inspiraci!

Tereza Rychtaříková
Miluji životní výzvy a ze všeho nejvíc na světě jsem máma 4 dětí. Objevuji s nimi svět a neváhám ho pro nás obrátit vzhůru nohama. Jdeme cestou, na které jsme naše životy obrátili NARUBY a z uspěchaného kolotoče našli cestu ven ke každodennímu životu. Je naší radostí a vášní naši cestu sdílet a inspirovat tak další rodiny k alternativnímu vzdělávání, neobyčejným výpravám a jedinečným zážitkům. Náš příběh si přečtěte zde >>
Komentáře
  1. Florentýna napsal:

    Terezo, tak to je veliká paráda, moc vám fandím. Loni jsme s rodinou absolvovali třítýdenní cestu obytňákem (no jo, kam se na vás hrabeme), ale byl to pocit naprosté svobody, užívání si všech okamžiků, tak jak přicházely za sebou, a hlavně to vaření z místních surovin je opravdu mimořádné 🙂 Užívejte <3
    Flo.

    • Tereza Rychtaříková napsal:

      Děkujeme za komentář 🙂 Navíc od kuchařky pro dceru, to je radost dvojitá. Naši cestu si vylepšujeme lívanečky z vaší kuchařky a jsou fantastický, dělám jich dvojnásobnou dávku a nikdy nezbydou.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.